Zpět na časopis                                                        HUDBA: BLACK SABBATH

Legendární britská čtveřice, levoruký kytarista Tony Iommi (nar. 19.2. 1948), zpěvák Ozzy Osbourne (nar. 3.12. 1948, Aston, Birmingham), basový kytarista Geezer Butler (nar. 17.7.1949) a bubeník Bill Ward (nar. 5.5. 1948; všichni narozeni v Birminghamu) se poprvé setkala už počátkem roku 1967 v šestičlenném seskupení Polka Tulk. V lednu 1968 došlo k pře-jmenování, nyní již jen čtveřice, na Earth.

Podle stejnojmenného hororu si kvartet změnil v lednu 1969 název na Black Sabbath. Rodáci z Birminghamu okořenili hardrock mystikou a černou magií, a do muziky zamíchali temné údery zvonu, svištění větru, bičující lijáky a změti záhrobních hlasů. Osbournův hlas zaujal zvláštní barvou, drásavostí a naříkavostí. Debutové album Black Sabbath bylo nahráno téměř naživo, během pouhých dvanácti hodin za 600 liber, a vyšlo v pátek 13. února 1970. Díky záhrobním textům z pera Geezera Butlera, syrové hudbě, názvu Black Sabbath a obrácenému kříži, zdobícímu vnitřek obalu tohoto alba, si čtveřice vysloužila přídomek „černá a satanistická kapela“. V září 1970 vyšla vynikající LP deska „Paranoid“, která dolétla až na samý vrchol britského albového žebříčku. Mimo jiné obsahovala skvělý stejnojmenný hit „Paranoid“ (#4 GB) a skladbu „Iron Man“. Pak s Ozzy Osbournem následovalo šest dalších alb: „Master of Reality“ (červenec 1971), „Volume IV“ (září 1972), „Sabbath Bloody Sabbath“ (prosinec 1973; hostující klávesista Rick Wakeman), „Sabotage“ (červenec 1975), „Technical Ecstasy“ (říjen 1976) a „Never Say Die“ (říjen 1978).

V květnu 1979 byl Ozzy Osbourne pro svoji alkoholovou a drogovou závislost vyhozen ze skupiny Black Sabbath. Ve svých třiceti letech se z něj stal těžký alkoholik, zmítaný vlnami fobií a depresí, neschopný rozlišovat realitu od fikce. V roce 1979 si „Madman“ Ozzy založil vlastní skupinu Ozzy Osbourne’s Blizzard of Oz, později pokračoval jako velice úspěšný sólista, který dokázal prodat více než 70 miliónů svých alb a jen do roku 2001 uspořádat šest vlastních metalových festivalů nazvaných Ozzfest, na kterých se sešlo přes dva milióny diváků.
Na Ozzyho místo si k mikrofonnímu stojanu stoupl Ronnie James Dio a čtveřici posílil také téměř nepřetržitě hostující klávesista Geoff Nicholls. V dubnu 1980 pak vyšlo album „Heaven and Hell“ plné Ronnieho mečů, draků a mystiky, které namísto depresivních koláží nabídlo vzdušný, nápaditý hardrock. Zvuk kapely se pročistil a zmohutněl podporou velkého hlasového fondu malého Američana. Pak se začala sestava pozvolna měnit a následovalo LP „Mob Rules“ (listopad 1981) s novým bubeníkem Vinniem Apicem. V lednu 1982 se na pultech objevilo živé dvojalbum „Live Evil“. Po neshodách byl Ronnie James Dio z kapely vyhozen v dubnu 1982. V září 1983 vydala kapela Black Sabbath album „Born Again“ na kterém se podílel již nový zpěvák Ian Gillan proslavený ze skupiny Deep Purple. 

13. července 1985 vystoupila kapela Black Sabbath v původní sestavě, tedy i s Ozzym na masivním Geldofově Live Aid v Kalifornii. Místo očekávané lahůdky se však z tohoto vystoupení vyklubalo pěkné patnáctiminutové faux pas a bylo více než jasné, že se očekávaný reunion hned tak konat nebude. V únoru 1986 pak vyšla LP deska „Seventh Star“ na které zbyl ze základní sestavy jen kytarista Tony Iommi, který od počátku své kariéry nahrazuje dva chybějící konečky prstů pravé ruky gumovými náprstky. Tentokrát zpíval další bývalý člen Deep Purple, Glenn Hughes. Kolotoč změn u mikrofonního stojanu poté zmírnil Tony Martin, který nazpíval alba „The Eternal Idol“ (listopad 1987), „Headless Cross“ (duben 1989), grandiózní drama o osmi obrazech, textově čerpající ze středověké Anglie v době moru a „Tyr“ (srpen 1990), suita podle skandinávských legend o Tyrovi, synu boha Odina. V roce 1992 na albu „Dehumanizer“ opět spolupracoval vokalista Ronnie James Dio, kterého tentokrát podporoval vynikající hráč na bicí Cozy Powell. 24. ledna 1994 se však na nově vydané LP desce „Cross
Purposes“ znovu podílel zpěvák Tony Martin, který pomohl natočit i studiovou desku „Forbidden“ (červen 1995).

V létě 1997 pak konečně došlo ke kýženému znovuobnovení legendárních Black Sabbath v pů-vodní sestavě, tedy i s velice úspěšným Ozzy Osbournem, který mezitím působil již jen jako sólista. Po osmnácti letech tak čtveřice opět začala koncertovat v legendární sestavě ze sedmde-sátých let. 9. 6.1998 poctila tato téměř základní sestava (místo bubeníka Billa Warda, který prodělal koncem května lehkou srdeční příhodu a na zbytek evropského turné se na radu lékařů omluvil nastoupil Vinnie Appice) svým koncertem i naši republiku a vystoupila pod širým nebem na Atletickém stadiónu Slavia Praha. Koncem roku zakládající čtveřice (+ dlouholetý spolupracovník Geoff Nichols) vydala své první oficiální živé album „Reunion“, které bylo téměř celé natočené 5. 12. 1997 v jejich rodném Birminghamu. Repertoár dvojalba byl až na jedinou výjimku z roku 1976 sestaven podle ranného, umělecky nejpřínosnějšího období Black Sabbath, tedy z prvních pěti alb. Na konci druhého disku pak byly zařazeny dva zcela nové studiové bonusy.

Black Sabbath se ve své původní sestavě stali headlinerem festivalu Ozzfest, který ve Spojených státech probíhal v červnu 2001. Iommi, Butler, Ward a Osbourne nejprve odložili dokončení nejnovějšího studiového alba kvůli farmám postiženým slintavkou a kulhavkou v okolí jejich velšského studia. Black Sabbath měli elpíčko dokončit koncem roku 2001, ale mezitím se prý podle Ozzy Osbourna změnila atmosféra ve vztazích kapely natolik, že album bude stěží kdy dokončeno! Tony Iommi se proto později začal zabývat přípravou své druhé sólovky. V říjnu 2001 kapela vydala živé dvojalbum, které bylo nahráno před více než čtvrtstoletím během „The Sabs´ 1975 Tour“ ke klasickému albu „Sabotage“.

Ozzy Osbourne vydal 15. října 2001 novinkové album „Down to Earth“. Na desce se podíleli: Zakk Wylde na kytaru, bývalý člen Suicidal Tendencies Robert Trujillo na basu a Michael Bordin ze zaniklých Faith No More na bicí. Prvním singlem se stala skladba „Gets Me Through“. Koncem října 2001 si Madman zlomil nohu při uklouznutí ve sprše. Zpočátku tomuto zranění Ozzy nepřikládal velký význam a na to, že je noha opravdu zlomená přišel společně s jeho ošetřujícím lékařem až po úporné týdenní bolesti. Ozzy Osbourne tak musel odříci několik koncertů ze svého amerického turné. Ozzy Osbourne 15. února 2002 nahrál ve slavné tokijské Budokan Aréně své živé album „Live at Budokan“. Deska a DVD z této události by se měly na trhu objevit již během tohoto léta.

30. května 2002 se na pražském Strahově představil putovní festival Ozzfest, který již šestým rokem patří k nejlepším rockovým přehlídkám.