ZPĚT NA č.29                                           ZÁLESÁKŮV ZÁPISNÍK

Přišly prázdniny (tedy v době přípravy článku tomu tak bylo), a tak je čas vžít se do rolí zálesáků a dobrodruhů a naučit se trochu moudrostí pro život v přírodě. Tato nová kapitola není pouze pro dobrodruhy, ale také pro ty, kdo mají zručné ruce a umí si vyrobit to, co jest potřeba, a jsou vyučení soběstačnosti.

Kapitola prvá: výroba primitivních zbraní

Zbraně jsou k obstarání potravy to nejdůležitější a bez nich se žádný zálesák neobejde. Pro trapera je nůž cennější než zlato. Nacházíš-li se v přírodě sám a bez pomoci, musíš se naučit improvizovat a obstarat si potravu. Na obstarání potravy potřebuješ právě zbraně, o nichž jest dnešní kapitola.

První zbraní je foukačka. Používaly ji již dávné národy, a když se s ní naučíš mířit, je to velmi přesná zbraň. K její sestrojení se nejvíce hodí hliníková trubka o průměru cca 8 mm, dlouhá přibližně metr. V přírodě bys musel trubku něčím improvizovat, kupříkladu rákosem. Foukačka nesmí být ohnutá, jinak střela špatně letí. Nyní bys tedy měl foukačku. A jak si vyrobíš střely? To se dozvíš následně. Dobré a snadné je střílet hrachem či chlebovými kuličkami, avšak nejlepší jsou šipky. Udělej si je ze špejle či tenké dlouhé třísky. Na jeden konec epoxidem přilep či přivaž do rozštěpu menší hřebík bez hlavičky a druhý konec smoč v lepidle a obmotej vatou, aby šipka těsnila v trubce. Poté již zastrč šipku do foukačky a uč se střílet. Šipky se hodí jak ke střílení do terče, tak k lovu menší zvěře.

Silnější zbraní je prak. Má delší dolet a větší přesnost. Jeho výroba však potřebuje více zručnosti. Nejdříve si v lese uřízni ze stromu silnější větvovou rozštěpeň a nech ji dva dny uschnout. Mezitím si pořiď nejméně 60 cm dlouhou gumu, jíž si kup v obchodě s gumou. Musí to být guma silná a čtyřhranná, aby se nepřetrhla. V rozštěpeni dlátkem učiň zářezy široké a hluboké tak, aby do nich guma zapadala. Zářezy chvíli ponech v klidu a věnuj se gumě. Tu přeřízni přesně na polovinu a na rozříznutí přišij měkkou kůžičku. Poté spojenou gumu s kůžičkou obtoč v zářezech kolem vidlice a obvaž pevně provazem. Zkus, jestli se guma při natažení nevytrhne, a jestli ne, můžeš již střílet. Jako náboje poslouží oblé kameny či kovové matice.

Dobrou a jednoduchou zbraní je primitivní oštěp. O jeho výrobu ses možná již někdy pokoušel a to tak, žes přivazoval nůž na větev. Výroba je jednoduchá a poměrně rychlá. Sežeň si pevnou rovnou a delší větev a na jeden jeho konec provazem pevně přivaž nůž. Tím máš primitivní oštěp hotový. Je však škoda nože a tak si můžeš udělat oštěp trvalý. Vyrábí se stejně, až na to, že hrot uděláš například z ostrého pevného kamene, z mušle či vyřežeš z rohoviny. Tyto hroty také pevně přivážeš a můžeš je také před přivázáním lehce přilepit epoxidem. Hrot také můžeš vyrobit tak, že zašpičatíš špičku a opálíš ji v ohni.

Složitější zbraní již je luk. Hlavní je pružné dřevo, nejlépe z jasanové větve. Tu uřízni na konci podzimu či na začátku zimy, zbav ji opatrně kůry a nech půl roku vyschnout. Můžeš s výrobou začít již v létě. Uchytni si větev přibližně ve středu do ponku či do svěráku a vyřezávej ji opatrně ke špičkám tak, aby se zužovala. Na konci však nesmí být větev tak tenká, aby se po nasazení tětivy špičky nezlomily. Vyřezanou větev začisti brusným papírem a vyhledej přesně střed, ten po natření luku fermežovaným lakem ovaž kůží či suknem. Tětivu udělej ze špagátu. Uřízni si ji kratší, než je luk, a chceš li, můžeš ji splést z několik vláken, aby se tak rychle nepřetrhla. Na tětivě uvaž dvě oka a ty pak natáhni mezi zářezy, jež jsi udělal na zúžených koncích.

Nyní přichází nejtěžší část výroby, a tou jsou šípy. U nás neroste indiánské šípové dřevo, a tak bude nejlepším dřevem líska. Najdi si několik 

dlouhých rovných prutů, zbav je kůry a svaž k sobě a na suchém, ne však slunečném místě, je nech delší dobu vyschnout. Bude dobré, když si 

šípové větve uřízneš ve stejnou dobu, jako sis uřízl luk. Když jsou větve suché, zbav je hrbolků a dej se do výroby šípu. Opeření si udělej z husích či jiných brků. Přilep je epoxidem a ponech uschnout. Udělej si šípy s dvěmi i třemi opeřeními, neboť se ti budou hodit obě. Hroty si udělej z podobného materiálu, jako u oštěpu. Má-li některý tvůj známý výheň a kovadlinu, můžeš si hroty ukovat ze železných hřebů.